TORZE ŽALUDKU

Torze žaludku (otočení žaludku) je velmi závažné onemocnění a pokud na něj vznikne podezření, je nutné jej vždy řešit jako život ohrožující stav. Neexistuje žádná domácí konzervativní terapie, ALE IHNED, třeba i v noci, veterinárního lékaře. Klinický stav psa se velmi rychle horší a mnoho psích pacientů umírá na torzi žaludku do několika hodin od začátku vzniku. Dokonce i s odpovídající léčbou umírá přibližně 25 % pacientů na komplikace spojené s tímto onemocněním. Riziko úmrtí je vždy nižší na specializovaných pracovištích schopných nabídnout komplexní operační a pooperační péči.

Torzi žaludku často předchází dilatace žaludku (rozšíření žaludku). Při dilataci se žaludek naplňuje vzduchem a svým rozšiřováním tak působí tlak na ostatní vnitřní orgány a bránici, čímž může způsobovat dýchací potíže. Dilatovaný žaludek může rovněž tlačit na velké cévy a tím bránit návratu krve zpět do srdce. Dilatovaný žaludek se může snadno otočit okolo své osy a uskřinout tak své krevní zásobení. Jakmile dojde k tomuto otočení žaludku (torzi žaludku) a přeruší se krevní zásobení, žaludek začne odumírat a stav pacienta se velice rychle horší. Včasná a odborná terapie pomáhá redukovat riziko úmrtí pacienta.

Je prokázaná jednoznačná spojitost mezi výskytem dilatace a torze žaludku a plemenem a tělesným rámcem psa. K dilataci a torzi žaludku dochází častěji u velkých a obřích plemen psů s hlubokým a relativně úzkým hrudníkem (německá doga, německý ovčák, lovečtí psi, retrívři). Vzácně však může k torzi dojít i u malých a miniaturních plemen psů (jezevčík, yorkšírský teriér). Je rovněž prokázané genetické ovlivnění hloubky a šířky hrudníku u psů. Pokud mají oba rodiče hluboký a úzký hrudník, je velice pravděpodobné, že i jejich potomci budou mít hluboký a úzký hrudník a z toho pramenící potíže. To je vysvětlením pro to, proč se u některých chovných linií setkáváme s vyšším výskytem tohoto onemocnění. Ze studií také vyplývá, že psi starší 7 let mají více jak dvojnásobný výskyt tohoto onemocnění ve srovnání se psy ve věku 2 - 4 let. Rovněž u psů samčího pohlaví se vyskytuje dilatace a torze žaludku přibližně dvakrát častěji než u fen. Také způsob krmení má vliv na rozvoj dilatace a torze žaludku u psů. Psi krmení jedenkrát denně mají větší riziko torze než ti, co jsou krmení vícekrát denně. Na vznik onemocnění má vliv i temperament psa. Psi, kteří hltají, jsou více nervózní, úzkostliví a jsou zvyklí okamžitě po nakrmení běhat, mají větší riziko vzniku tohoto onemocnění.

PŘÍZNAKY: jsou abdominální distenze (nafouklé břicho) a neproduktivní zvracení (pacient se snaží zvracet, ale zvrací naprázdno) a zvýšený slinotok obvykle 3 hod. po jídle. Další příznaky zahrnují neklid, bolestivost břicha, zrychlené dýchání a slabost. Při torzi žaludku přechází pacient rychle do šokového stavu, a proto můžeme pozorovat i bledé sliznice, slabost až kolapsový stav, zrychlenou srdeční a dechovou činnost. V této fázi bývá již pacient na pokraji života a smrti a je nutná okamžité ošetřeníveterinářem.

LÉČBA: jakmile pacient dorazí na veterinární kliniku, je provedeno rychlé zhodnocení stavu pacienta a je zahájena stabilizace klinického stavu pacienta. Během zavedení nitrožilní kanyly jsou rovněž odebrány vzorky krve na stanovení základních životně důležitých parametrů. Žaludek přeplněný vzduchem je evakuován pomocí žaludeční sondy nebo je vypuštěn pomocí jehly zavedené nebolestivě přes stěnu dutiny břišní. Jakmile je pacient stabilizován, jsou provedeny rentgenové snímky dutiny břišní, kde jsou viditelné známky torze žaludku (tzv. kompartmentalizace žaludku), které potvrzují toto život ohrožující onemocnění. Prognóza řady pacientů je zhoršována závažnými komplikacemi jako je nepravidelná srdeční činnost (arytmie) nebo rozvoj patologického krvácení (tzv. DIC). Nepravidelná srdeční činnost je následkem působení toxických látek uvolňovaných z odumírajícího žaludku a změn ve složení krve. Pokud není nepravidelná srdeční činnost monitorována a adekvátně léčena, bývá i častou příčinou úmrtí těchto pacientů. Rozvoj patologického krvácení (DIC) je následkem těžké formy šoku a abnormální aktivace a vyčerpání srážecího systému. Pokud k této komplikaci dojde, je prognóza pacienta velice vážná a často končí i přes veškerou lékařskou péči smrtí pacienta.

Po stabilizaci pacienta je jediným správným postupem chirurgické řešení torze žaludku. Bez odpovídajícího chirurgického řešení končí torze žaludku vždy smrtí. Během chirurgie se otevře dutina břišní, žaludek se otočí zpět do své normální pozice a přišije se trvale k břišní stěně (tzv. gastropexe) tak, aby nemohlo dojít k opětovnému otočení. Ze studií vyplývá, že pokud se žaludek nepřišije, tak u 75 % pacientů dochází v budoucnu opět k dilataci a torzi žaludku. Pečlivě se rovněž posoudí struktura žaludku a přilehlých orgánů jako je slezina. V případě, že je stěna žaludku či slezina výrazně poškozená, musí se pak chirurgicky odstranit. V takových případech je prognóza pacienta velmi opatrná a v některých případech může být i důvodem k uspání pacienta.

Po chirurgii je pacient bedlivě monitorován několik dní na intenzivní hospitalizaci z důvodu rizika komplikací zmíněných výše (nepravidelná srdeční činnost, patologické krvácení).

PREVENCE: preventivní přišití žaludku ke stěně břišní, které se dnes provádí na specializovaných pracovištích rutinně pomocí miniinvazivního a k pacientovi šetrného přístupu, a to laparoskopicky. Ošetření se provádí v krátké celkové anestézii, pooperační komplikace a bolestivost jsou ve srovnání s klasickou chirurgií minimální a chovateli zajišťuje poměrně spolehlivou jistotu před vznikem tohoto závažného onemocnění. Z dalších preventivních opatření je třeba zmínit krmení vícekrát denně, nejlépe v denních hodinách a na klidném místě. Voda by měla být k dispozici sice každý den, ale bezprostředně po jídle je lepší její množství omezit. Po jídle by měl pes vždy minimálně dvě hodiny odpočívat a být v klidu. Jakékoliv změny v dietě by měly být prováděny vždy pomalu a v průběhu 2 - 3 dní.

(MVDr. Ondřej Škor)

vloženo 14.2.2012

Zpět na seznam článků